Dom na Komni
1520 m n.m.
26.8.2013
Počasí pořád nic moc, v noci pršelo. Jedeme autem do Triglavského národního parku k Bohinjskému jezeru. Jedeme podél celého jezera a zaparkujeme pro nás až na jeho druhém konci u Koči pri Savici (653m n.m.). Od parkoviště hledáme nějaké směrovky. Naproti nám je chatka, kde se zakoupí mýtné přes Malou Savici k vodopádu. Konečně na stromě uvidíme ceduličku, která ukazuje směr k Domu na Komni. Celá cesta se klikatí listnatým lesem. Mrholí, nikde živé duše až potkáme turisty, kteří to vzdali. Už je cesta nebavila a měli dojem, že jak v Česku by při pondělku chata byla zavřená. Tedy z vlastní zkušenosti vím, že v pondělí u nás na některých turistických chatách člověku nepodají ani vodu. Žádné skvělé vyhlídky. Rozmýšlíme jestli pokračovat v cestě. Jdeme dále, rozprší se. Potkáme další turisty, kteří jdou ale z jiného bodu, a moc se o našem cíli nedovíme. Stoupáme doslova v lijáku a konečně přijdeme k rozcestníku. Ten nám ukazuje 5 min cesty, i když tam někdo vyryl 1. Takže 15 minut, to tak odpovídá. Chytnu za kliku, sláva je otevřeno, vpadneme dovnitř a hned jsme obskakováni. Jsme zde totiž jediní blázni, prostě Češi. Moc milá paní se nás vyptává odkud jsme přišli, když řekneme, že od Savici, div nepadne. Přináší nám horu suchých triček, odnáší sušit oblečení. Vypijeme v přepočtu přes třistovky za čaje, převlékneme se do suchého a rezervního oblečení za otázek, jestli jsme už dry (suchý). Venku se vyfotíme, výhled žádný. Na zpáteční cestě prozkoumáme jeskyňku a potkáváme turisty mířící vzhůru. Dolů sletíme za dvě hodiny, ikdyž ukazatel říkal 1.30 hod. Cestou od dalšího šlapání zachráníme německou rodinku, která zde hledá waterfall (vodopád Savica). Ještě cestou je ujišťuji, že zde skutečně waterfall nenajdou. Ten koneckonců chceme navštívit také.
Cesta
Chata
